Ladislav Janouch (* 1944)

Ladislav Janouch (* 14.6.1944, Praha) je přední český sochař. Vystudoval Střední keramickou školu v Bechyni a pokračoval na Akademii výtvarných umění v Praze. V r. 1980 působil také na stáži na Academia di Belle Arti Perugia

Ladislav Janouch patří ke generaci, která tvoří ještě v duchu evropské sochařské tradice. Od svých učitelů převzal nejen řemeslné postupy, ale hlavně poučení z historie klasického i avantgardního sochařství první poloviny dvacátého století. Plně využívá zvolených materiálů – dřeva, kamene i litého kovu – které jsou materiální a výrazovou základnou jeho tvorby. Jednoznačně říci, že jeho tvorba má velký umělecký i časový přesah.

Jeho ranou expresivní tvorbu představují sportovní a symbolické náměty),kde využívá dynamiku a nadsázku tvarů.

Další nepřehlédnutelnou část jeho tvorby tvoří modelování skic: Kráčející, Ikaros, Diskař, Don Qujiote. Některé z nich se dočkaly realizace v pískovci (Eva).

Jako absolvent keramické školy vytvořil řadu keramických plastik (Matka a dítě, Probuzení, Bacchus…), přičemž některé z nich byly  použity jako formy pro odlití do bronzu.

To věčné téma umělců a sochařů snad nejvíce – Ženský akt a torzo. (Schoulená, Sedící, Opírající, Oblé torzo…) je důležitým námětem také pro Ladislava Janoucha. U torza je jeho hlavním záměrem snaha o vyniknutí čistých linií tvaru a plného objemu ženského těla.

„Nejde ani tak o ztvárnění konkrétní postavy, jako spíše o postižení ženy v jejím základním smyslu. Žena – dívka, milenka, matka zosobňující krásu, lásku, tajemství, kouzlo, rytmus a dynamiku žit.“

Ladislav Janouch, Sochy, plastiky, keramiky, dotisk 2022

Vystavuje samostatně nebo na společných výstavách po celé ČR, ve Vídni, Maďarsku, Srbsku, Francii, Itálii a mnoha dalších státech celého světa.