Oskar Brázda
Oskar Brázda (30. září 1887 – 19. prosince 1977) se narodil v Rosicích nad Labem a dětství strávil v Praze. Vystudoval Akademii výtvarných umění ve Vídni, ve vzdělávání pokračoval i v Itálii, kde se na čtrnáct let usadil. Během první světové války se Brázda spolu s manželkou, švédskou aristokratkou a spisovatelkou Amelií Posse, aktivně zapojil do československého odboje. Spřátelil se s T. G. Masarykem a Edvardem Benešem, oba přední politiky maloval. Masarykovi vytvořil oficiální portrét. Po válce se stal vyhledávaným malířem italské honorace a jeho věhlas strmě stoupal. Vrcholem období byla výstava v Římě, kterou zahájil Benito Mussolini slovy: „Sláva Brázdova je slávou Itálie!“
Válka a život v Líčkově
Kvůli změně politické situace v Itálii se Brázda s Amelií a jejich dvěma syny, Bohuslavem a Janem, přestěhoval do Československa. Rekonstruovali zchátralý barokní zámek Líčkov nedaleko Žatce. Tady Brázda intenzivně tvořil až do začátku druhé světové války, kdy byl za své protifašistické postoje uvězněn. Po válce se vrátil na Líčkov a poznal svou druhou ženu Marii. Zámek i část obrazů znárodnili po roce 1948 komunisté. Rodina získala majetek zpět až v restitucích, dlouho po Brázdově smrti. Na Líčkově poté založila galerii věnovanou Brázdovu uměleckému odkazu.
Oceněný malíř
Oskar Brázda získal řadu prestižních ocenění, včetně Řádu koruny Itálie, vyznamenání od císaře Františka Josefa I. a československého titulu Zasloužilý umělec. Portrétoval významné osobnosti, jako papeže Benedikta XV., dirigenta Artura Toscaniniho nebo Tomáše Baťu. Brázdova díla jsou součástí italských státních sbírek - Národní galerie moderního umění v Římě, sbírek Univerzity v Padově. V Česku jsou kromě Líčkova i v kolekci Galerie Benedikta Rejta.