Roman Franta (* 1962)

Roman Franta absolvoval v letech1990-1997 Akademii výtvarných umění v Praze u prof. Bedřicha Dlouhého a prof. Aleše Veselého.

Svůj umělecký talent projevil už v době svých studií na Akademii výtvarných umění v Praze. Krátce po ukončení Akademie se proslavil obrazy, na nichž se to jen hemží broučky. Hned při prvním pohledu na obraz nám je jasné, kdo je jejich autorem. Jeho obrazy jsou prostě nezaměnitelné.

Jeho dosavadní umělecká cesta však zahrnuje více etap.  I když ta s brouky je asi zatím nejznámější. Další etapy jsou sice různorodé, ale mají společný základ, a to jsou opět zvířecí a rostlinné motivy, které postupně doprovázejí témata společenská.

Za svých studií na AVU maloval Roman Franta obrazy, ve kterých se ozýval abstraktní expresionismus a japonská kaligrafie.  Protože je zároveň vášnivým fotografem, fotografoval i detaily z přírody. A odtud právě vzešly ještě za studií po roce 1995 první obrazy zachycující skrumáže rostlin, plodů nebo částí zvířecích těl. Ty se pak začaly před očima hemžit a chvět a vytvářely optický efekt.

Potom už přišly na řadu slavné obrazy broučků. Brouk se změnil v elementární stavební jednotku, kterou bylo možné seriálně řadit do struktur. Z broučích jednotek dále vznikly série portrétů umělcových přátel a známých osobností ze světa výtvarného umění, hudby, ale i politiky a dokonce i z tenisového prostředí (hraje totiž rád a výborně tenis). Motivy, pocházející často z odlišných sociálních světů, se často potkávají v jednom obraze. K tomu přibyly malované citace ze slavných děl výtvarného umění a ironie, někdy až sarkastický humor, přítomný už v počátečních rostlinných a živočišných strukturách, zde vystupuje plně do popředí.

Obrazová série z let 2008-2009 je výsledkem nahodilých a podivných setkání. Téměř přes celé plátno namaluje v monumentálním měřítku kus těla zvířete – levharta, jaguára, bílého tygra, žirafu, roháče, hrocha, kočku  se samopalem, gorilu, chameleona či slona. Ironicky, někde v rohu plátna, se krčí obrázek politicky známého místa – Bílý dům, Wall Street, Big Ben, Chrám Vasila Blažené, Mauzoleum VIL, Říp, Svatý Vít či Strakova akademie. Setkání konkrétního zvířete s ikonou známého místa je však čistě náhodné. Nehledejte v něm žádný utajený význam, který je mnohem obecnější. V obraze je ukrytý historicko-politický ironický komentář. Obraz se stává výsměšným symbolem historie lidské společnosti. Autor je už jenom s nadsázkou, humorem a ironií lehce okomentuje. To je další autorova přidaná hodnota k většině obrazů.

Pozornost veřejnosti upoutala autorova výstava v roce 2010. Vyvolala kontroverzní diskuzi na umělecké scéně. Šlo o to, že na vystavených malbách zobrazil jakési absurdní drama v hlavní roli s Broukem Pytlíkem (ojediněle i Ferdou Mravencem). Oba se objevují ve společnosti „krásných“ modelek v různých vyzývavých pozicích, až mnohdy soutěžily s programy po dospělé povolené vysílat pouze po desáté večerní hodině. Jeho obrazy B.B. (Bag Bug- Pytel Brouk) jsou nesmlouvavým atakem. Anekdoticky glosují stav společnosti už jenom tím, že nahá krasavice dělá reklamu na cokoliv. Galerie Nová síň ve Voršilské se nakonec postavila k výstavě zamítavě, genitálie krasavic byly přelepeny černou samolepkou a výstava byla předčasně ukončena.