Věra Janoušková (1922 - 2010)

Věra Janoušková (25. června 1922, Úbislavice – 10. srpna 2010, Praha) byla česká sochařka, kolážistka, malířka a grafička.

Věra Janoušková žila se svým manželem, známým sochařem a malířem- Vladimírem Janouškem - střídavě v krásném malebném domku na úbočí malého svahu v Motole a střídavě ve Vidonicíh u Pecky. Oba dva byli mezi zakladateli skupiny UB12, která přinesla rozruch na naší poválečnou výtvarnou scénu.

Říkala o sobě:“ Jsem člověk venkovský a to je myslím určující. Dnes zpětně vidím, jaké to bylo požehnání narodit se do podhůří Krkonoš, vyrůstat blízko přírodě a jejím proměnám. To jsou ty zdroje, ze kterých pak člověk celý život čerpá a ze kterých se vydává.“

Věra Janoušková zasáhla do vývoje moderního umění sochami a kolážemi z různých materiálů, nejčastěji ze starého smaltovaného plechu, který našla na smetištích. Sama o sobě tak někdy hovořila jako o „smetištní sochařce“. Tato tvorba patří k její nejvýraznější. Další část její sochařské tvorby představují hlavy různých barev i materiálů a papírové koláže, zejména hlav. Ty jsou založeny na principu skládání, kde se ještě více než v sochách uplatnil autorčin smysl pro barvy, stejně jako její mimořádný cit pro plasticitu. Sochy její i jejího manžela neodmyslitelně zdobily zahradu přiléhající k jejich pražskému domku.

S manželem tvořili slavnou dvojici 60. let, podobně jako dvojice Olbrama Zoubka s Evou Kmentovou. Po úspěchu na světové výstavě EXPO 68 a okupaci Československa byli odstraněni z veřejného života. Její práce jsou zastoupeny v řadě českých a zahraničních galerií.